9. kapitola

Twerin pomocí kruhů transportoval sebe dolů do jeskyně. Druhý hlavní ovládací panel byl samozřejmě nahoře. Mohl ho aktivovat svým ručním ovládačem, ovšem pouze za předpokladu, že bylo ovládaní zapnuté. Ovládání kruhů i brány bylo zapojené do společného okruhu, ačkoliv je šlo ovládat samostatně. Bezpečnostní opatření, které sám navrhnul, když stavěl s dalšími tento úkryt. Použili pro ně neznámou technologii, patřící rase zvané Goa‘uldi.

O nich stačilo vědět, že jsou nepřátelé, kteří by si je pouze zotročili. Víc nepotřebovali znát. DTKá sice znal podrobnosti, ale ostatním neřekl nic bližšího. Nikdo vlastně ani zbytek znát nechtěl. Brána již byla aktivní, sotva stanul dole. Předtím provedl důkladný senzorový průzkum okolí. Červí díra vydávala zrádnou energii, která by mohla úkryt prozradit náhodnému pozorovateli. Nenašel nic, tudíž směle spustil aktivaci. Šance na odhalení sice byla malá, ale přesto důkladnější senzorový průzkum by určitě zaznamenal energetickou vlnu. Po zaprášených schodech vyšel nahoru. Směle vstoupil do lesklého jezírka energie. Co nadešlo, už zažil mnohokrát, přesto pokaždé projel jeho tělem, které se rozložilo na miliony částeček a poté zase na druhé straně složilo, závratný pocit extáze. Vychutnával si každý okamžik, který při průchodu červí dírou na jinou planetu vzdálenou stovky světelných let zažíval.
Vystoupil ven. Dva kroky udělal automaticky, než znovu mohl vnímat skutečný hmotný svět. Rozhlédl se kolem sebe. Měl kapesní vysílač, který ho navede k cíli, ale základna často měnila své místo. Brána stála uprostřed údolí, stejně pustého jako většina světů, které po pádu obydlili. Nikde žádné obyvatelstvo, téměř žádná flora či fauna, občas ani voda. Světy, o něž nikdo neměl zájem, světy bez výraznějších zdrojů surovin, zničené, vypleněné a nevýznamné. Na Acerii, jak pojmenovali nový svět, bylo poměrně příznivé podnebí. Ačkoliv větší část planety zůstávala suchá a nepoužitelná, přeci jenom existoval ostrůvek života. Ostrůvek, vzdálený mnoho kilometrů odsud. Z bezpečnostních důvodů se tam neusadili. Místo toho zvolili neprostupnou šedivou poušť. Tam je totiž nikdo nehledal. Samozřejmě pracovali na podzemní dráze, která by spojila jejich oblast s oázou života, ale bez těžké techniky šla práce pomalu. Přesto vytrvale kopali tunel. Kdysi zřejmě existoval, ale byl z velké části zavalen. Jednou za dva měsíce vyrážela skupinka sběračů a lovců, aby doplnila zásoby potravin. Za žádných okolností necestovali vzduchem. Místo toho postavili podmořské plavidlo, jehož využívali k překonání vzdálenosti téměř tisíce kilometrů po moři. Bezpečnost, obavy z odhalení sehrávaly v rozhodování značně velkou roli a staly se tak součástí primární obranné doktríny. Doktríny, jež neměla daleko k paranoie.
Otáčel rukou v kruhu kolem brány. Hledal signál. Našel ho na dvou stech třinácti stupních, podle získaných souřadnic ze základny byl vstupní bod do základny umístěn ve vzdálenosti třicet šest kilometrů. Podle mapy na příručním skeneru byl ve vedlejším údolí. Což znamenalo překonat dosti příkrý terén. Další důvod, proč byl vstup tak daleko od brány. Vstup těžko mohl někdo nepovolaný najít. Byl velmi dobře ukrytý a radní s jejich týmem techniků si dali velmi záležet, aby odvedli důkladnou práci. Navíc díky pár vylepšením získaným během posledních let. Velké vědecké a vojenské kapacity unikly hned, jak bylo jasné, že válka je prohraná. Potřebovali navíc ke své práci klid a ten ve válečné zóně prostě neměli. Vyrazil hned, jakmile příruční počítač vytyčil nejvhodnější cestu. Měl trochu na spěch. Nebál se o Twinheada. Spíš o pocity jeho samotného. Zůstal tam sám a přes jistá opatření si nebyl jistý, zda bude schopen všechno zvládnout. Alespoň měl motivaci ke spěchu. Za normálních okolností by nenasadil tak vysoké tempo. Dnes spěchal, aby byl co nejdříve na základně. Potřeboval nutně mluvit s radou. Nejenom o nalezené ženě, ale i o dalších věcech. Neviděl členy rady téměř rok a za tu dobu se toho mnoho stalo. Právě poslední událost, během níž Khanové málem zabili Twinheada, ho přiměla konečně k činu. Nechtěl, ale chápal nezbytnost pro budoucnost Branoopanů.