Deník Severuse Snapea

Úterý 25.listopadu 1994 - Merline, je mi tak lehko u srdce, že jsem z toho celý nesvůj. Oheň v krbu praská, vítr za okny skučí, ptáci odletěli do teplých krajin a neobtěžují… Je to téměř jako sen. A jeho opojným doplněním je naděje, že mě s největší pravděpodobností již nebude kromě ptáků obtěžovat ještě někdo… chvilka napětí… Ano, mám na mysli svého nejlepšího, nejchytřejšího a nejoblíbenějšího studenta s jizvou! Dnes je totiž jeho den D. Den konce slavného Pottera! Konečně!! Merline, JÁ SE NEMŮŽU DOČKAT!!

Neděle nevímkolikátého – a vůbec mě to nezajímá!!!

Sobota 31.října 1994 - Dnešní noc byla - jediný výstižný termín je - příšerná!! Kdykoliv jsem na chvilku usnul, viděl jsem nechutný, slizký obličej debilního Karkarova a tančil jsem s tou husou Hoochovou!! Což mě samozřejmě vedlo k tomu, že jsem raději celou noc probděl.

Bet Orionis; Pátek 30.října 1994 - Krucinál, k čertu, zatracená práce!! Cestou na snídani jsem v zuřivé agónii strhával body každému, koho jsem jen potkal a nebyl ze Zmijozelu (člověk by neřekl, kolik se ve sklepení motá Havraspárských... Co tu mají co okounět!)

Bet Orionis; Pátek 25.10.1994 - Šmankote, já už vážně nevím, kam dřív skočit! Nejdřív mě volá Brumbál, abych se dostavil do ředitelny. Když už vyběhnu všechna ta patra až před Brumbálovu pracovnu, potká mě McGonagallová a že ředitel musel bohužel pryč a sraz že bude až odpoledne ve sborovně.