Bystrozorka Tonksová

Měsíce pomalu utíkaly. Náš tajný pár si rozuměl čím dál lépe. Scházeli se tajně, tak aby si jich nikdo nevšiml. Ovšem jejich letmé pohledy a úsměvy nenechaly členy řádu na pochybách. Bylo jim jasné, že ti dva spolu něco mají. Dělali však, že o ničem nemají ani ponětí. Začátkem prosince se všichni pomalu začali chystat na svátky. Všechno se uklízelo a zdobilo. Letos se spousta lidí rozhodla strávit Vánoce na ústředí.

Tonksová se dlouho vzpamatovávala ze smrti Siriuse. Byla ráda, že jí pomáhá Remus. Bydlela dosud na ústředí. Ne proto, že by se nevyléčila, ale aby tu Remus nebyl sám. Dlouhé chvíle trávili uklízením dalších pokojů ve vyšších patrech. Pokaždé tam našli něco z černé magie. Jednou se dali do úklidu větší ložnice. Byla velmi prostorná a útulná. „Tohle je vážně krásný pokoj a až se tady uklidí…“ „Chceš si ho snad zabrat? Prozatím je volný.“ „Pokud sis nevšiml, tak je tu manželská postel. Je to pokoj pro dva. Sama bych tu být nechtěla.“ „Tak si někoho najdi.“ „Pozdě. Svou oběť už mám vyhlídnutou, ale pořád ne a ne ji nalákat.“ „Možná se budeš muset víc snažit.“ „Co bys doporučoval?“ „Nevím, co třeba večeři, pozvání do kina nebo nějaké posezení.“ „Budu o tom uvažovat.“ Tím svou debatu ukončili.

Od té noci se mezi Tonksovou a Remusem něco změnilo. Byli si bližší. Snažili se spolu trávit trochu víc času. Několikrát Tonksová přišla těm dvěma na štáb něco uvařit, aby tam chudáčci neumřeli hlady. Skvěle si rozuměli. Přesto, jakoby se tajně shodli na tom, že nikomu zatím nic nedají najevo. Že to bude jejich malé tajemství. Měsíce pomalu utíkaly a byl tu červen. Během zkouškového týdne se rozhodla Umbridgeová zbavit Hagrida. Šli pro něj v noci, aby nezpůsobili poprask. Na pomoc mu přišla Minerva, kterou zasáhly čtyřmi omračujícími paprsky bez předchozího varování. Hagrid utekl a ukryl se v jeskyni nad Prasinkami. Za to Minervu ve vážném stavu převezli k Mungovi.

Během ledna se Voldemortovi podařilo vyplnit jeden z jeho plánů. Dostal své věrné smrtijedy z Azkabanu. Oni byli jediní, kteří ho nezavrhli a pořád se k němu hlásili. Ti nejvěrnější. Samozřejmě ministerstvo útěk svedlo na Siriuse, kterého tím děsně vytočili. Řád se měl na pozoru. Bylo jasné, že Voldemort se snaží získat všechny své stoupence, aby mohl provést svůj plán. To členy děsilo. Brumbál měl sice jasnou představu o tom, co má asi v plánu, ale ani tak to nebylo moc příjemné. Obzvlášť s postojem ministerstva.

Nakonec se na ples vydali různými způsoby. Sál byl překrásně vyzdobený květinami, u parketu hrála hudba a všude bylo plno elegantních lidí. Jakmile vstoupili, všichni na ně upřeli zrak.